Techniky překládání Japonského meče

Autorem je Pavel Bolf

Publikováno ve Fighter's magazínu 11/2005

V dnešním pokračování seriálu o Japonských mečích se budeme věnovat materiálu, jeho úpravám, zpracováním a skladbou bloku oceli pro výrobu samotné čepele.Většinu informací, které se na následujících řádcích vyskytnou jsem shromažďoval několik let, a následně je využíval při výrobě čepelí v reálu.Přesto se však ani zdaleka nepovažuji za odborníka v této oblasti, neboť se jedná o problematiku velmi složitou. Je přede mnou ještě mnoho pokusů a omylů na cestě mečíře. Pokud tento článek bude číst skutečný odborník, prosím jej o shovívavost. Budu se snažit, aby příští řádky byly pochopitelné zejména laikům, proto se záměrně vyhnu odborné terminologii. Zároveň se také pokusím upozornit na rozdíly mezi tradičními a mnou používanými kroky při výrobě meče, které považuji za zásadní. Děkuji za pochopení.

Materiál

Vzhledem ke skutečnosti, že se v Japonku železná ruda vyskytuje v podobě železitých písků, používá se jako základní surovina k výrobě oceli právě on. Tavba tohoto materiálu je komplikovaná záležitost jak po technické stránce, zejména však s ohledem na zkušenosti a um vedoucího tavby.Pro každou tavbu je zapotřebí postavit pec, která se po ukončení procesu zboří, aby bylo možné vyjmout z jejího dna vytavenou ocel.Ruda(železité písky), se taví na dřevěném uhlí vysoké kvality(borovicové). Uhlík, který je v dřevěném uhlí obsažený, se při tavení dostává do železa a vzniká tak ocel. Na dně pece vznikne ocelová lupa.Ta se po zchlazení rozláme na menší kusy, které se vytřídí dle kvality.Nejméně kvalitní materiál je třeba přetavit ještě jednou na dřevěném uhlí ve výhni.Tímto způsobem je možné získat ocel na výrobu čepele i přetavením např. Starých hřebíků, čajových konviček a pod.Oba způsoby se chystám se svými kolegy vyzkoušet v praxi, a s průběhem i výsledky vás seznámím v některém z dalších čísel FM.

Kovářské svařování

Jedná se vlastně o úpravu vytavené oceli na materiál použitelný pro výrobu čepele. Kusy oceli se zehřejí, rozkovou na placky o síle cca 5mm. Pak se zakalí a rozlámou na malé kousky. Dle barvy a čistoty lomu se roztřídí na ocel s vysokým obsahem uhlíku (1-1,2 %) a ocel s nízkým obsahem uhlíku. Tyto kousky se naskládají na lopatičku jejíž základnu tvoří opět plátek vzniklý rozkováním kusu vytavené oceli. Výsledný paket se zabalí do rýžového papíru, poleje se řídkou kaší z vody a jílu. Celý paket přivařený k železné tyči ( pro snazší manipulaci ) se položí do výhně, zasype dřevěným uhlím a zahřeje na teplotu, kdy se ocel začíná tavit. Ve chvíli kdy má ocel jasně bílou barvu vylétávíjí z ní bílé jiskry, se paket z výhně vyjme a údery kladiva se spojí dohromady. Proces ohřívání a zkovávání se opakuje, dokud nevznikne homogenní blok oceli. Ten se následně opakovaně nasekává, přehýbá a kovářsky svařuje. Tento postup se opakuje zhruba patnáctkrát. Tímto zpracováním se materiál čistí od zbytků strusky, homogenizuje se ( uhlík se rovnoměrně rozloží v celém bloku oceli ). Zároveň vzniká charakteristická struktura po překládání - hada. Její vzor se může lišit v závislosti na postupu překládání. Vlastnosti materiálu se překládáním zcela změní. Ocel je mnohem houženvnatějiší. Obsah uhlíku se sníží na zhruba 0,6-0,7 %. V tomhle ohledu materiál zpracovávám stejně, jediným rozdílem je použitá ocel. Používám nelegovanou ocel s obsahem uhlíku 1,2 %, nebo yasugi, což je ocel vyrobená z železitých písků s obsahem uhlíku 1,2% dovezená z Japonska. Její nevýhodou pro tuzemské zákazníky je vysoká cena. Obvykle zpracovávám tři pakety, jeden z nich překládám vícekrát pro nižší obsah uhlíku, popřípadě použiji materiál s nízkým obsahem uhlíku již na začátku. Dva nauhličené pakety svařím dohromady a ještě je několikrát přeložím (3-5 krát). Tento materiál pak tvoří vnější plášť čepele (kavagane), materiál s nízkým obsahem uhlíku tvoří jádro čepele (šingane).

Skladba čepele

Je mnoho způsobů konstrukce čepele z pohledu seskládání nauhličené a nenauhličené oceli. Význam tohoto postupu spočívá v schopnosti čepele pohltit rezonance vznikající při nárazech. Tato schopnost vzniká střídáním oceli různých vlastností v průřezu čepele. Díky této schopnosti je čepel mnohem méně náchylná ke zlomení. Postup uvedený v předcházejícím textu se jmenuje kobuse. Plášť čepele tvoří tvrdá ocel, jádro měkká. Postup může být i obrácený. V tom případě tvoří vložený tvrdší materiál ostří. Čepel může být složená také ze čtyř bloků, dva tvoří boky, jeden ostří a jeden jádro a hřbet. Nebo na sebe mohou být navařeny dva bloky, tvrdý tvoří ostří, měkký tělo zbraně a hřbet (škola Yamato). Škola Mino spojuje dva měkké boky na tvrdý střed, který prochází celou čepelí a vytváří tak ostří i hřbet. Vlastním knihu která uvádí 38 způsobů kombinace uhlíkaté a nízkouhlíkaté oceli. Já používám způsoby kobuse, yamato a mino.

Sunobe

Z výsledného bloku, který vznikne spojením tvrdého a měkkého materiálu se vytáhne kováním tyč o rozměrech cca 1x2,5 cm a délce dle potřeby. Z této tyče se usekne šikmo konec, který bude vytvářet hrot. Zešikmení je obrácené, než bude skutečný tvar hrotu. Je potřeba jej kovářsky otočit, aby struktura materiálu vzniklá překládáním neprocházela hrotem rovně, ale byla stočná nahoru směrem ke hřbetu. Z takto upravené tyče se již kove samotná čepel budoucího meče. Kování tyče i samotné čepele by mnělo být co nejčistší. Z tohoto důvodu se namáčí jak kovadlina tak kladivo. Pára která vznikne kontaktem žhavé oceli a mokrých ploch nástrojů strhává z povrchu oceli okuje a jiné nečistoty, které se tím pádem nezakovávají do povrchu. Čepel se po vykování opracuje škrabákem a pilníkem do finálního tvaru. V tomto stádiu obvykle bývá rovná, k prohnutí dojde při kalení čepele. Viz článek Jaki-Ire Kalení čepelí japonských mečů

V dalších číslech FM magazínu v rubrice o mečích bychom rádi dali prostor i vám čtenářům. Proto jsme se rozhodli zřídit emailovou schránku, na kterou můžete zasílat své dotazy týkající se Japonských mečů. Budou-li mé skromné vědomosti k zodpovězení Vašich dotazů stačit, budou některé z dalších článků věnované právě odpovědím na Vaše dotazy. Emailová adresa je "jswordsdotazy@seznam.cz".